Články o dožínkách 17.9.2011

Mladá fronta Dnes – pondělí 19.9.2011

Hradecký kraj

Fronta na halušky neměla konce

HRADEC KRÁLOVÉ Fronta se zdála být nekonečnou. A nekonečná byla i trpělivost čekajících. „Skoro se to nehýbe, ale počkáme,“ bylo slyšet v řadě. Přitom se stálo na jídla z chudých podtatranských chalup – na slovenskou kapustnici, škvarkové pagáčiky, cigánskou pečienku, Spišskou borovičku a ovčí sýry. A hlavně na halušky s brynzou ze salaše v Těrchové a s oravskou slaninou, které tradičně v sobotu při Královéhradeckých krajských dožínkách nabízela Regionální obec Slováků.

„Každý rok se těším, že si tu halušky dám, je to moje oblíbené jídlo. A není nad to, když je do žaludku položíte na pár panáčků Spišské borovičky,“ usmívá se herec Klicperova divadla Jan Sklenář, který slovenský den v Šimkových sadech moderoval.

To už pódiem otřásalo dupání holínek při verbuňku, temperamentní univerzitní soubor Mladosť i s muzikou z Banské Bystrice střídal folklórní bloky z různých koutů Slovenska. A ve finále roztančil publikum. „U nás je každá dědina jiná, myslím, že v tom je náš obrovský poklad. Škoda jen, že ti staří, kteří všechny tance a písničky znali, už odcházejí,“ uvedl jeden z banskobystrických tanečníků.

A fronta na ručně strouhané halušky se klikatila ještě dál. Zdržení zavinily výpadky proudu, který mocně uzurpovaly nedaleké pouťové atrakce, kolotoče či skákací hrady.

Obec Slováků, proslulá srdečností a pohostinností, do dožínek vstoupila už posedmé. „Trháme rekordy. Dnes jsme na halušky spotřebovali metrák brambor, metrák mouky a teď jsem viděla, že padl i poslední kbelík s dvaceti kily čerstvé bryndzy,“ říká předsedkyně zdejší Obce Slováků Julia Špalková. Její Slováci, o nichž už  vědí i krajané z Kanady či Austrálie, kmitají u hrnců a struhadel dobrovolně a zadarmo. Kapustnici nabízí dětská lékařka, míchá ji letecký mechanik, brambory strouhá inženýr přes životní prostředí.

„Po celý týden mi telefonovali, jestli nepotřebuju s něčím pomoct, sedmnáct lidí mi hlásilo, že přiloží ruku k dílu, co bude potřeba. Spolkový život je pro nás nesmírně důležitý, velmi si pomáháme, všechno děláme s radostí a nadšením. Máme se rádi, hned se objímáme, tancujeme a zpíváme. A není v tom žádná faleš. Nejbližší je nám slovenský folklor, protože každý z nás prošel nějakým folklorním souborem. Skoro bylo u nás doma důležitější, v kterém souboru budu, než na kterou školu půjdu. Chceme si to zachovat, je v tom pro nás kousek domova,“ říká Špalková. Jen ji mrzí, že dožínky ztratily stylovou čistotu.

Vedle halušek byl velký zájem o cigánskou pečienku, „To je západoslovenská specialita od Váhu. Když je tam nějaká slavnost a zeptáte se někoho, kam jde, každý Vám řekne: Na cigánsku! Vezmete si dobře prorostlou krkovičku, nakrájíte na plátky, naklepete, osolíte, opepříte a potřete hořčicí a česnekem. Naložíte to na sebe a zalijete mlékem. Minimálně na dvanáct hodin, pak to zprudka opečete. Nejlepší je to ve velké žemli,“ radí předsedkyně.

Že přijde, hradeckým Slovákům slíbil i slovenský velvyslanec Peter Brňo. „Chlapské slovo se musí dodržet, tak jsem si rád našel čas. Mám z toho velkou radost a jsem na zdejší Obec Slováků hrdý, vím, že v Hradci má velmi dobré postavení i podporu. Dělám všechno pro to, aby jejich nadšení a činnost došly ocenění. A co je nejdůležitější- myslím, že sžívání Čechů a Slováků v takovém rozměru je prostě skvělé,“ uvádí velvyslanec.

Petr Mareček